středa 14. května 2014

Žár zelených očí - prolog




Prolog

Není to tak, jak to vypadá.
Obyčejný zrak, proti nim upadá.
Vynikají mezi ostatními, což vede jenom k problémům.
Dřív by radši byli sami, čeká je tajemný dům.

Nemohou se skrývat za nocí,
i přes ni zelenou září proniknou.
Ptáti se, jak tohle skončí,
výjimečnosti nemohou uniknout.

Budou vybráni zvláštními lidmi,
přes zradu, přetvářky a lži.
Zelená záře zůstane s nimi,
už nebudou o filmu snít.

Najde se jedna, jediná,
která nedokáže souhlasit.
Na staré časy vzpomíná,
je potřeba vpřed vyrazit.

Sama by to asi nezvládla,
je však považována za blázna.
Brzy pár osob pozná,
jak to je, rozhodně to tak nezůstane.

Náhlý spád událostí,
všechno pomine.
Lidé vládnou zlostí,
nic se nestane.

Přijít na to bude lehké,
zastavit však nemožné.
Události stranou nechme,
proměnit je v přemožné.

Nechtějí být otroky,
nemají na to nároky.
Povede se zavést povstání,
opustit to nové poznání?

Lidstvo se žene k zániku,
už z toho není úniku.
Najde se však pár dobrovolníků,
kteří se nebojí laborantníků.

Mučení, krádeže.
Jak z toho ven?
Přemýšlet v řetěze,
nestačí jen.

Všechno se změní,
však není to jisté.
Něčí svědomí
ovšem zůstane čisté.

Žádné komentáře:

Okomentovat